Železná Ruda – Sice pomalu, ale přece jen se vzhled Železné Rudy, turistického centra západní Šumavy, mění k lepšímu.

Zdroj: Klatovský deník, 29.7.2018

Foto: Zbouraný chátrající hotel Plzeň naproti železnorudské radnici nahradila nová budova (vpředu), proměna čeká i hotel Javor (vzadu).

Město po sametové revoluci poznamenal odchod socialistických podniků, které řadu objektů provozovaly coby své „rekreačky“ a příliv asijských trhovců.

„Ve městě zůstala řada nedostatečně využitých objektů, jako jsou například bývalé hotely Javor a Skalka, nebo bývalá „Okula“,“ uvedl příklady železnorudský starosta Michal Šnebergr. V posledních letech se ale situace mění k lepšímu, zmizela například opuštěná a chátrající několikapatrová budova bývalého hotelu Plzeň, která dělala ostudu přímo na náměstí naproti radnici. „Bývalý hotel Plzeň už byl zbourán, v nově postaveném objektu vznikly byty a komerční prostory. Sousední hotel Javor už má rovněž nájemce, bude částečně ubourán a rovněž přestavěn na byty a komerční prostory, takže lze očekávat, že střed města se bude nadále razantně pozitivně měnit,“ řekl Deníku Šnebergr s tím, že budov, které je zapotřebí opravit už zbývá minimum, mezi nimi na investora stále čekají právě například hotel Skalka nebo „Okula“.

K lepšímu se mění i okolí města, využití našla například výrazná budova bývalé silniční celnice v Alžbětíně, která je majetkem města. „Část jsme pronajali, část jsme opravili, aktuálně se tam bude kolaudovat pět městských bytů. V pronajaté části je restaurace a obchod. Myslím, že to funguje, ta budova našla využití. A i když působí možná trochu nezvykle, vzhledem k tomu kdy v jakém stylu byla postavena, ostudu nedělá,“ uvedl Šnebergr. Nové využití je v plánu i u opuštěného rozlehlého objektu bývalé roty pohraniční stráže na Debrníku. „Debrník už má investora, který tam chce vybudovat komplex pro seniory,“ nastínil Šnebergr.

Řada turistů stále negativně vnímá asijské tržnice. Oproti 90. letům minulého století jich sice znatelně ubylo, přesto v Železné Rudě a v Alžbětíně podobně jako jinde u hranic s Německem a Rakouskem stále fungují. „Město by bylo celkem pěkné, nebýt vietnamských tržnic. Jezdím sem už od revoluce, sice se se to trochu zlepšilo, není jich tolik, ale stále je jich nezdravě moc,“ řekl Deníku například Michal Šilhavý z Tábora. Podle Šnebergra však město příliš možností, jak tržnice omezit, nemá. „Jsou to spíše české tržnice v asijském stylu, jejich provozovatelé jsou už občané České republiky. Bohužel si přinesli z Asie určitou kulturu, se kterou tady, i já osobně, hodně bojujeme, abychom to psychicky „ustáli“. Pro současnou situaci ohledně migrace je to memento. Na tomto příkladu můžeme vidět, že je velice těžké, aby kultura, kterou přinesli, byla slučitelná s naším kulturním povědomím a velice těžko a pomalu se to u nich mění. Snažíme se s nimi jednat, snažíme se s nimi komunikovat, ale jsou bohužel jejich kulturní návyky a velmi těžko se jim to vysvětluje, nechtějí to pochopit po dobrém ani po zlém,“ konstatoval Šnebergr.

Autor: David Kojan, Foto: Deník / David Kojan